O obci

O obci

Obec leží  poblíž  západní  hranice  Středočeského kraje  na  vyvýšenině  ohraničené  údolím potoka  Bzovského, Pařezového a Stroupinského,  zhruba 2 km na sever od hradů Točník a Žebrák. V obci je  k trvalému pobytu hlášeno 335 obyvatel. V katastru obce o rozloze 463 ha je 140 trvale obydlených rodinných domů, 14 chalup a 45 rekreačních chat.

První písemná zmínka o Březové pochází  z  r. 1399,  uvádí  jméno „Przybek de Brzyezowa“. O rok starší zápis zmiňuje opět Přibka z Březové, a dále Otyka z Březové a Václava z Březové. Podle těchto zápisů můžeme soudit, že již na konci 14. století existovala osada, či spíše tvrz jménem Březová,  která se nacházela  na území  tehdejšího královského panství žebráckého. První označení Březové jako vsi pochází z r. 1557,  kdy císař a král  Ferdinand I.  Habsburský  prodal Janu staršímu z  Lobkovic hrad Točník, již pustý hrad Žebrák a mimo jiné také 27 vsí, mezi kterými je uváděna i Březová. Od r. 1595 spadá Březová spolu s dalšími vesnicemi panství zbirožského a točnického královské komoře a je spravována královskými hejtmany.  Podle  nepotvrzené  ústní  tradice se prý Březová na konci 16. století nacházela v místech,  kde se říká „V jámách“ a „Na vejrovkách“ blízko louky Petrovky. Desítky hrnčířských mistrů ze vsi prý dodávali kvalitní zboží do celého kraje. Ve třicetileté válce měla tato obec zaniknout, a poté být vystavěna na současném místě. Točnické panství zůstává i po třicetileté válce součástí komplexu tří panství spojených pod názvem Královské komorní panství Zbiroh a je  spravováno královskými hejtmany sídlícími na Zbiroze. Vzhledem   k nízkému  počtu obyvatel neměla Březová v 17. ani v 18. století  vlastní  rychtu a  kromě  mlynářství  zde  nebyly provozovány  žádné  živnosti.  Březová náležela spolu s Kublovem pod  společnou  rychtu  do Bzové.  V první  třetině 18. století  se počet usedlostí v obci pohyboval stále kolem 8 – 10,  na konci 18. století  počet  stoupl  téměř  na  30.   Po vzniku samosprávných  obcí  byla  Březová   přidělena pod společnou správu       do Bzové, k rozdělení došlo na žádost Březovských v r. 1874. V roce 1891 již bylo pod obcí zapsáno 53 domů. Druhá polovina 19. a  počátek 20. století  jsou  v Březové obdobím dynamického rozvoje.  V r. 1882  byla  postavena škola,  v roce 1914  ji  navštěvovalo 84 žáků  a  škola byla  rozšířena  na  dvoutřídní.    V r. 1885 je v obci založena parní pila, kterou dodnes připomíná komín z r. 1912, který ční do výše 30m. Později  byly  založeny ještě dvě cihelny. V r. 1910  je v obci 65 domů a 419 obyvatel, prosperují zde  tři hostince, dva obchody,  holírna,  krejčovství a kovárna.  Obec v  tomto období  vystavěla  obecní  pastušku  a chudobinec,  zvoničku,  přispěla  na stavbu  nových  silnic.  Kaplička  je  dnes kulturní památkou.    R. 1890 byl  založen  vzdělávací spolek Občanská beseda, který organizoval veřejné slavnosti,  pořádal zábavy a nacvičovali divadelní představení, důležitou součástí jeho činnosti byla  starost  o spolkovou a zároveň obecní knihovnu. Sbor dobrovolných hasičů byl  v Březové založen r. 1907.   V průběhu 1. sv. války bylo z Březové  odvedeno celkem  67 mužů, někteří byli vyreklamováni pro zajištění chodu válečné výroby. Na frontách 1. světové války bojovalo 44 březovských mužů, které osud rozptýlil     po celé Evropě i mimo ni. Domů se jich už z války nevrátilo celkem 6,  roku 1925  jim byl slavnostně odhalen pomník. V r. 1919 byl  v obci založen  tělocvičný spolek Sokol,  který kromě pravidelného cvičení pořádal společně s Občanskou besedou až 18 zábav a nacvičil až 6 divadelních představení ročně. Nejvyšší počet obyvatel  obce je uváděn v roce 1921:  452 obyvatel, (71 domů). Později v obci přibývá řeznictví, Dělnická tělovýchovná jednota a Domkářská besídka. Autentické zápisy z let 1939-1945  byly z kroniky vytrženy. Období 2. světové války v Březové, přes mnoho,  co o něm bylo napsáno, ještě čeká na své objektivní zhodnocení. Je jisté, že někteří obyvatelé obce byli  zapojeni do ilegální činnosti,  podíleli se např.  na ukrývání  parašutistů a  zbraní v okolních lesích, organizování  partyzánských oddílů  a sabotážních  akcí. Jedna skupina  byla  soustředěna  kolem trampské chaty (Port Igarky) v Údolí ticha, která se později stává dočasným úkrytem osob hledaných gestapem  i místem  schůzek  členů ilegální KSČ,  v r. 1943 se zde sešlo  III. Ilegální  vedení  ÚV KSČ.  Dne  13.5.1944  kolem páté ráno byla Březová obsazena 200 vojáky SS a gestapem,  následovala prohlídka dům od domu,  všichni  muži byli  postaveni ke zdi a byla zjišťována  jejich  totožnost.  V druhé světové válce byl  jeden  muž  z obce popraven,  další tři odsouzení k trestu  smrti byli  koncem války osvobozeni  americkou  armádou při transportu  s ostatními vězni  pochodu smrti do Dachau,  tři osoby zemřeli na následky  pobytu v koncentračních táborech. Po válce se řešilo také obvinění několika občanů ze spolupráce s Němci. Na přelomu roku 1946 a 1947 ztratila Březová 40 obyvatel odchodem 12 rodin do pohraničí. Obec má v této době  95 domů.,  v 83 domech je zavedena elektřina. O rok později byl zakoupen kinopřístroj a zahájen provoz kina. Místní JZD bylo založeno na jaře 1950, postupně byl ze stávajících soukromých staveb  zřízen družstevní kravín,  vepřinec a  drůbežárna. V r.1954 je v obci  330 obyvatel, 95 domů, družstevní  hostinec,  prodejna  Jednoty,  1 masna, 1 holič,  1 krejčí (družstevní krejčovství).  Školu  navštěvuje jen  25 – 30 žáků, od r. 1946 je v budově  zřízen  také zemědělský  útulek -  mateřská škola.   V obci  je evidován Svaz žen, SRPŠ, ČSČK, ČSM – hudební a fotografický kroužek. Roli bývalé Občanské besedy  převzala Osvětová beseda, zaměřená zejména na divadelní činnost.  Kino promítalo 60 filmů za rok.  Čas od času ožívala Březová slávou velkolepých celookresních slavností, neboť vedoucí orgány KSČ  učinily z bývalé trampské chaty Port Igarky v Údolí ticha doslova kultovní místo -  konaly se zde oslavy, besedy, soutěže, směřovaly sem desítky zájezdů a exkurzí.  V r.1961 se zdejší slavnosti zúčastnilo asi 10 000 lidí.  I v  Březové zaplatili někteří občané za svou aktivitu v letech 1968 – 1970,  v místní  knihovně  proběhla  „očistka“ od politicky  závadné  literatury. V  r.1975 má obec 264 obyvatel, stále více domků slouží pouze k rekreačním  účelům  a  v zástavbě  přibývají  pouze  rekreační chaty.  Ve školním roce 1977 / 78  již  žáci  v Březové  neusedli do školních lavic,  budova školy  sloužila  ještě  do r. 1990  jako MŠ. V r. 1988 byla vybudována  nová prodejna. V r. 1973 byla po rekonstrukci bývalého kina otevřena kinokavárna, která se v osmdesátých  a na počátku devadesátých let stala centrem kulturního života nejen pro samotnou obec,      ale i pro celé její okolí.  Pravidelně se zde pořádal Festival filmů pro pamětníky, Březovské filmové léto, promítaly se mnohdy velice kvalitní a těžko dostupné filmy.  Kromě ochotnických divadelních souborů  zde vystupovali např. také  Helena a Jiří Růžičkovi, Jiří Lábus s Oldřichem Kaiserem,  Ljuba Hermanová,  Jaromírem Mayerem s Jiřím Havelkou, Paleček a Janík.  Aktivní  byl  v těchto letech TJ  Sokol a především Automotoklub Svazarmu, který pravidelně pořádal terénní motocyklové závody „Pod hradem Točníkem“,  na něž se sjížděli příznivci motocyklového sportu z celé republiky.

 

 

Dnes mají občané k dispozici prodejnu  se smíšeným zbožím, dva hostince,  knihovnu, sportovní  a dětské hřiště. Obec zprostředkovává  poskytování  sociálních  služeb občanům. Dlouhou  řadu  let  v  obci funguje Myslivecké  sdružení  Březová a dětský oddíl. Skupina nadšenců každoročně připravuje Suché máje, Obecní úřad pořádá Dětský maškarní bál, obecní ples, Setkání důchodců obcí Březová a Bzová, oslavu Dne matek, oslavu MDD,  Mikulášskou besídku, Vítání nových  občánků.  Další  akce pořádá   knihovna.  Obec je také  pravidelným účastníkem  dnes již  tradičního Setkání  obcí a měst  se společným  názvem Březová, kterého se zúčastňuje zpravidla 8 Březových z České republiky a Brezová  pod Bradlom ze  Slovenska. Skupina  místních sportovců  každoročně organizuje Velikonoční  desetiboj  s  roztodivnými disciplínami, atletický sedmiboj,  tenisový turnaj,  věnují se posilování a hokeji.  V roce 2008 byl  založen  Sportovní klub Březová 08  a  sestaveno fotbalové družstvo, které se velice úspěšně zapojilo    do okresní soutěže.                                 

Do okolních  lesů  zavítá  v sezóně ohromné  množství  houbařů. Také uprostřed vsi se zastavují  místní  i turisté, aby se  potěšili pohledem na hřiby koloděje, které zde každoročně vyrůstají  pod lipami přímo před OÚ.  Obec leží v CHKO Křivoklátsko.  V  Údolí  ticha  podél Pařezového potoka  vede  naučná stezka s informačními tabulemi, které upozorňují na zdejší  faunu a flóru. Pařezový potok je významný jednou z nejsilnějších populací vranky obecné v regionu.  Na Stroupinském  potoce a  jeho přítocích  se nachází stabilizovaná populace raka kamenáče. Březová je protkána turistickými stezkami, prochází jí značené cyklostezky, a také Středočeská koňská stezka Sever-Jih s možností  občerstvení pro jezdce i koně na ranči v Březové. 

Krása okolní přírody láká  do obce nejen  spoustu  turistů, ale také  nových obyvatel.  Z Březové je nádherný výhled na hrady Točník a Žebrák.

_______________________________________________________________________________________

Historie čerpána z publikace „V kraji slavných hradů, obec Březová v proměnách času“,  vydané v r. 1997, autorka ... Mgr. Lenka Frolíková.  Publikaci je možné zakoupit  na OÚ Březová  za 50Kč. Dočtete se v ní  např. také o nalezení pokladu  na území obce, stříbrných mincích  z 15. a 16. století.

 

 Pohled na Březovou

             Pohled na Březovou z hradu Točník