Centrální zásobování obce teplem na biomasu
Vážení spoluobčané,
10. prosince 2008 byly na veřejném zasedání zastupitelstva obce, které se konalo na sále hostince Na zelené louce, podány odborné informace o možném zavedení centrálního vytápění obce biomasou. O zkušenostech s vytápěním biomasou v Měňanech hovořila starostka obce, paní Stanislava Sotlová, technické informace podal Ing. Milan Picka, expert přes služby v oblasti energetiky. Z jejich výkladu a odpovědí na četné dotazy občanů vybíráme:
V Měňanech topí biomasou druhou topnou sezónu, mají kotelnu se skladem paliva o rozměrech 15 x 30m přímo uprostřed vsi, z komínů stoupá prakticky jen pára, provoz je tichý. Spalují piliny a nadrcený dřevní odpad vyklizený z lesa. Technické služby Beroun jim dováží odpadní dřevo z údržby parků apod., s kterým by jinak měly problém, kam jej ukládat. Zatím v Měňanech neměli potřebu nakupovat na pile nasmlouvané odpadní dřevo, paliva je dostatek. Zkoušeli si palivo také vypěstovat – šťovík však ve zdejší vápenité půdě neměl dokonalé výnosy. Nejvýhodnější možností se jeví pěstování rychle rostoucích dřevin a jejich sklizeň speciálním kombajnem v cyklu 3 let. Technologie v této oblasti se stále vyvíjejí – např. kombajn na sklizeň technického konopí. Pro 63 objektů se počítá s roční spotřebou 4300 volně ložených metrů paliva.
Kotle Hamont jsou rakouské licence, prakticky bezúdržné – kotel sám přikládá (přísun paliva šnekem), odstraňuje popel, 1x denně vyčistí výměník. Umí spálit piliny, kůru, peletky, ale např. i plesnivé obilí i trávu. Teplota vody v kotelně je až 75 ºC, do objektů přichází o teplotě kolem 60 ºC. V Měňanech mají 3 kotle, obsluha zde pracuje zhruba 1,5 hod. denně, provede prohlídku + zápis, 1x týdně naplní zásobníky paliva a odveze popel, kterého je minimum a používá se jako hnojivo. Případná porucha kotle je automaticky hlášena obsluze formou SMS, kotel se sám vypne a automaticky začne topit náhradní kotel. Paní Sotlová uvedla, že uhlí, které v minulosti ztopila ve svém domě za jeden rok, by při dnešních cenách stálo zhruba 36000Kč. Za vytápění dnes platí 24000Kč, a přitom přijde domů z práce a doma je teplo (bez práce se zatápěním, přikládáním, vynášením popela, čištěním kotle, přípravou dřeva...). Provozní náklady na vytápění plynem jsou téměř 2x vyšší, při vytápění elektřinou téměř 3x vyšší. U vytápění objektů s vlastním tepelným zdrojem musí majitel navíc ročně připočítat poměrnou část z pořizovacích nákladů dle životnosti zdroje (kotel, tepelné čerpadlo!). Ceny za spotřebované GJ stanovuje obec, státem je limitována horní hranice. Při centrálním zásobování teplem na biomasu se v připojovaném objektu potrubí ústředního vytápění přepojí ze stávající kotle na výměník tepla. Tento výměník v hodnotě cca 50 000Kč je hrazen obcí (z dotace). Původní kotel na fosilní palivo se již nesmí používat, s centrálním vytápěním je možné kombinovat pouze jiné ekologické vytápění, např. tepelné čerpadlo. V Měňanech si původně připojení objednalo 63 objektů, dnes je připojeno již 75 objektů. Ti, kteří se připojují dodatečně, si již musí sami uhradit přípojku i výměník! Obecně platí, že by se mělo k systému připojit 70% trvale obydlených domů.
Celkové náklady na výstavbu v Měňanech činily 40 milionů, obec získala dotaci 40%, nyní po vypracování vyhodnocení obdrží dalších 10%. Obec hradila ze svých prostředků také projekt. Z plateb za topení vybíraných od občanů zbývají obci po odečtení provozních nákladů na vytápění ještě finanční prostředky na splácení úvěru. U nás by stavební náklady představovaly částku cca 60 milionů a dotaci bychom získali ve výši 80%, a to i na ostatní uznatelné náklady (projekty, technický dozor apod.). Žádostí o dotace na vybudování vodovodů a kanalizací s ČOV je podáváno obrovské množství, finanční prostředky zde ubývají. Pokud bychom současně s vodovodem a kanalizací řešili také centrální ekologické vytápění obce (kanalizační, vodovodní i teplovodní potrubí by bylo uloženo do jednoho výkopu), stali bychom se referenční obcí, naše šance na získání dotace by výrazně stouply. Vypracování veškerých potřebných podkladů a projektů k územnímu řízení a vypracování žádostí o dotace by nás počátkem příštího roku stálo více jak 2 miliony. Po získání dotace by se část těchto nákladů vrátila: z topení 80%, z „vody“ méně. Náklady bychom zatím hradili z částky 10 323 950 Kč, kterou by obec měla získat v příštím roce z prodeje 14 parcel určených na stavbu RD. (Na dnešním zasedání byl schválen prodej již pěti parcel. K dnešnímu dni má obec na účtu
Vyhláška o zákazu zamořování ovzduší ze soukromých zdrojů vytápění platí již dnes, ale zatím se její dodržování nekontroluje. V případě vybudování centrálního zdroje tepla na biomasu a napojení jednotlivých objektů, které byly dosud vytápěny uhlím, dojde k výraznému zlepšení ovzduší a životního prostředí v obci.
Příklad zátěže ovzduší při 100 vytápěných objektech v obci:
hnědé uhlí CZT na biomasu
- SO2 12 t 0
- NOx 2,63 t 0,3 t
- prach v ovzduší 32 t 0,96 t
Centrální vytápění na biomasu v obci Měňany získalo jako první v tuzemsku ocenění Energy Globe Award, jako nejlepší energeticky úsporný projekt v Česku a bude zemi reprezentovat na světovém finále prestižní soutěže.
Wolfgang Neumann, zakladatel soutěže: „Hlavním posláním soutěže Energy Global Award je národní i mezinárodní zviditelnění úspěšných projektů. A zároveň podpora vědomí všech lidí, že mohou a musejí udělat něco pro životní prostředí...,”
Poznámky z druhé informační schůzky ohledně možnosti vybudování centrálního vytápění obce biomasou.
Na dotazy občanů odpovídal dne 9. ledna 2009 od 18:00 hod. v hostinci Na zelené louce ing. Picka
Malé obce nejsou nijak zvlášť od státu podporovány. Toto je světlá výjimka, kdy i malá obec může získat opravdu vysokou dotaci. Do této dotace je zahrnuta i cena výměníku (cca 50000Kč) pro každý dům. Při jakémkoli jiném způsobu vytápění musí vlastník domu hradit kotel, měnit ho zhruba po deseti letech, čistit komín … Zde je investice vlastníka domu nulová. Provoz je jednoznačně levnější ve srovnání s jinými palivy. Jen topení dřevem může vyjít levněji, pokud k ceně nepočítáme pracnou přípravu dřeva. Velice důležitý je přínos pro životní prostředí v obci, kde bývá někdy pro kouř z komínů nedýchatelno. Z hlediska škodlivých výparů je toto vytápění ekologičtější, než vytápění plynem.
― Topná sezóna může začít klidně v srpnu, když výrazně klesne teplota. Záleží na dohodě občanů se zastupitelstvem. Pokud teplota klesne pod stanovenou hranici, kotle se sami zapnou.
Lze při připojení na centrální zásobování teplem (dále jen CZT) na biomasu zároveň dále užívat zplynovací kotel na dřevo – je tento kotel považován za ekologické vytápění? ― Vlastník objektu připojovaného na CZT podepíše prohlášení, že odstavuje vlastní zdroj neekologického vytápění. Záleží, co v kotli spalujete. I v „ekologickém kotli“ lze spalovat něco nevhodného.
― Elektrokotel lze napojit paralelně s připojením na CZT na biomasu.
― V Měňanech odchází z kotelny voda o teplotě
― Umístění kotelny do středu obce je výhodnější zejména kvůli investicím za rozvody, není důležité pro vytápění.
― V kotlích lze topit vším, co se nazývá biomasou, tedy od pilin až po lisované peletky, ale třeba i kůrou, plesnivým obilím apod. Pálit spadané listí a odpad z prořezu stromů od občanů není problém. Jedna obec na Moravě spaluje jen prořezy a zbytky z vinic, to jim stačí. V Měňanech zatím nevyužili možnosti odběru paliva, které mají nasmlouvané z Českých lesů - nepotřebovali. Biomasy je v současné době přebytek. Lze ji sehnat bez problémů. V ČR jsme schopni vypěstovat na neužívaných polích 5x více biomasy, než bychom byli schopni ztopit. Pro pěstování technického konopí a šťovíku by bylo třeba předem provést rozbor zdejší půdy. Já bych se přikláněl k založení vrboven, jaké jsem viděl v Belgii, paní Sotlová, starostka Měňan, se zase v Rakousku nadchla pro pěstování speciální odrůdy topolu. Hodně obcí je plynofikováno, pokud by se z okresu Beroun rozhodlo pro CZT na biomasu 10 obcí, pořád to nebude znamenat žádný problém jak z hlediska dostatku paliva, tak z hlediska získání dotací.
― Při výpadku elektřiny se čerpadla ženoucí vodu zastaví, je to stejné jako při topení plynem, nebo když doma máte topení s čerpadlem. Do budoucna je možné vyrábět spalováním biomasy i elektřinu. Ale zahrnout nyní toto do projektu by bylo nevýhodné, došlo by ke snížení dotace.
― Cenu za spotřebované teplo bude schvalovat zastupitelstvo dle daných pravidel. Zpočátku musí cena obsahovat i částku na splacení investice. Po splacení platí na Moravě v jedné vesnici tuším 112Kč/GJ (pro srovnání za plyn se platí cca 357Kč/GJ, za elektřinu akumul. 549 Kč/GJ, přímotopy 659 Kč/GJ) Nově zvolená zastupitelstva nemohou stavbu prodat, neboť bude hrazena z dotace. Ani nemohou neúměrně zvyšovat cenu za odebrané teplo, protože by obci hrozila opravdu vysoká pokuta.
― Provozování CZT v obci lze předat firmě; v Měňanech je provozovatelem obec a zvládají to dobře. Sklad v Měňanech je projektován pro palivo na 2 měsíce při venkovních teplotách
― Aby dobře vycházela kalkulace na předpokládané odebrané teplo, mělo by se v obci připojit cca 70% domů. V Měňanech se původně přihlásilo 63 objektů, dnes je na CZT napojeno již 75 domů, asi 3 objekty napojeny nejsou. Napojení 2 posledních objektů již nešlo z dotace, majitelé si sami hradili přípojku a výměník. Z toho jeden dům měl dlouhou přípojku, toto dodatečné napojení vyšlo zhruba na 200 000Kč. To, že byl majitel ochoten tuto částku uhradit, jistě svědčí o tom, že jsou lidé v Měňanech s novým způsobem vytápění spokojeni. Opakuji, že dopředu přihlášení majitelé domů neplatí nic, vše je hrazeno z dotace a obcí.
― Kapacita potrubí bude projektována tak, aby se mohly napojit i domy v lokalitách určených územním plánem obce k nové zástavbě. Dotaci lze získat jen na ty domy, které dnes již stojí. Potrubí je ocelové předizolované (ztráty na vedení cca 2%). Ukládá se 70 –
― Výměník velký asi jako polovina lednice by měl být v každém domě. Lze napojit objekt i napřímo (bez výměníku), ale pokud vám v tomto případě praskne topení, může Vám do bytu vytéct veškerá voda ze systému. Výměník je měděný, opravy jsou možné tak v řádech stovek. Lze ho v domě umístit libovolně, třeba i do ložnice. Referenční bod je v 1 místnosti, podle něj se měří teplota a přitápí se. Pokud budete v domě chtít zvýšit či snížit teplotu, otočíte regulátorem (kolečkem) na výměníku. Výměník má výstup také na bojler, v topné sezóně lze ohřívat i vodu v bojleru. Pokud v patrovém domě žijí odděleně 2 rodiny, lze umístit samostatný měřák (kalorimetr – průtokoměr) odebraného tepla, případně celý druhý výměník.
Hrozí něco jednotlivci, pokud např. po 2 sezónách přestane teplo odebírat? ― Již dnes jste postižitelní za to, že topíte nekvalitním palivem…. Když zde není zaveden plyn, může být v budoucnu požadováno, abyste vytápěli elektřinou.
Pan Picka se nebrání návrhu, nechat dokumentaci po jejím zhotovení posoudit dalšími odborníky – třetí stranou. S tímto typem stavby má ale zatím málo odborníků zkušenosti.
― Dotace z EU bude činit 80% uznatelných nákladů. Nenapojíme provozovny, neboť to by snížilo dotaci. Odhad uznatelných nákladů na vybudování CZT v obci je 60 milionů. Přesnější cenu budeme znát až po vypracování konkrétního návrhu, až budeme mít odevzdané všechny dotazníky. Úvěr obcím se poskytuje běžně na 10 – 20 let. Měňany získaly dotaci pouze 50% (z toho 10 % mají obdržet až nyní po závěrečném vyhodnocení), splácení úvěru zvládají.
To u kanalizace a zejména vodovodu je to s návratností investic horší, zde je na přípojky nutný příspěvek majitele domu – jedná se o běžnou praxi. U tepla příspěvek není nutný, ale doporučuji vratný příspěvek, který bude vlastně zálohou na spotřebované teplo a bude vyúčtován po první topné sezóně. Jak jsme slíbili, CZT se bude budovat zároveň s vodovodem a kanalizací. Kanalizaci navrhuji tlakovou – pro snadnou realizaci a možnost uložení veškerého potrubí (teplo, voda, kanál) do jednoho výkopu. Dokončení předpokládám zhruba do 2,5let.
Na závěr byly promítnuty a okomentovány fotografie nafocené při exkurzi v Měňanech.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------